První kniha Svaté Magie,
kterou zbožný Hebrejec svému synovi věnoval a zanechal ji jako testament; ve které popisuje své cesty a co se dozvěděl při horlivých pátráních; též jaké je svaté poslání a využití magie; společně s jeho naléhavým varováním před magií zla.
Toto je kniha pravdivých praktik starobylého umění magie, které jsem se já, Abraham, syn Simonisův, z pokolení židovského, naučil od svého otce Simona a dalších důvěryhodných vzdělaných lidí, a skrze něž jsem vykonal veliké a nádherné věci, a které jsem skutečně a pravdivě objevil. Toto dílo jsem vložil na papír a chránil jako vzácný poklad, zanechav je pouze jako upřímnou otcovskou vzpomínku svému nejmladšímu synu Lamechovi, aby - stejně jako jeho starší bratr, který ode mne přijal tradice svaté kabbalah - uviděl, a mohl uvážit a učinit všemožné divy, které Bůh přenechal ve své dobrotě k vykonávání lidem.
První kapitola
Lamechu, můj synu! Z jakých důvodů jsem napsal tuto knihu a jako zvláštní poklad ji označil, poznáš snadno z jejího názvu a popisu. Svatá Magie je prostá, čistá a jasná, a pravda je pravdou a zůstane pravdou navždy. Budeš-li následovat a s důvěrou provádět, co zde pravím a prohlašuji, a spokojíš-li se s prostotou a budeš-li zbožný a bázně Boží hledět, povede se ti dobře a dosáhneš více, než si dovedeš představit a než já mohu vyjmenovat. Věř tomu pevně. Svatý, veliký a nádherný Bůh nedává všem milost pochopit, zkoumat a rozumět nejhlubším tajemstvím, vysoké moci a síle kabbalah, té ušlechtilé míze božských zákonů. Proto se má každý spokojit a být srozuměn s tím, co mu bylo od Boha dáno. Protože kdokoliv by se opovážil vyvyšovat nad božskou a svatou vůli, bez jakýchkoli pochybností, tentýž bude příslušně potrestán za svoji povýšenost, stejně jako se stalo s Luciferem a jeho prokletou sebrankou.
Proto, dítě moje, buď dobrý a jednej opatrně a předvídavě. Vezmi si tedy k srdci co ti říkám, rozuměj mi správně a vryj si do duše a do mysli, co tě chci naučit. A když převezmeš učení mé knihy, objevíš při díle, že ti ta největší tajemství předávám po kouscích - jako kaši dítěti - a ty budeš postupně, den ze dne, hodinu z hodiny, jakož i roky, rozum svůj a předvídavost zvyšovat a nabírat. Budou ti pomáhat moudří mistři a věrní lidé; také Bůh ti dá svého Svatého Anděla ku pomoci, protože žádný člověk se nerodí hned mistrem, ale naopak, všichni do jednoho jsme spleteni s chátrou temnot, pročež musíme nutně následovat věrné učení a jednání a o vyjití z kalného vězení slepoty mnohou námahou a velkým nebezpečím a starostmi se přičinit, jako jsem já a všichni ostatní to prožili, jak poznáš podrobně v následujících kapitolách.
Kapitola druhá
Nyní musíš vědět, nejmilejší synu, že toto umění se nezrodilo v mé hlavě, a že jsem je ze svého rozumu nevysál, ale že jsem se musel učit; způsob a postup brzy uslyšíš.
Skutečnost je taková, že můj otec krátce před svojí nemocí, na kterou zemřel, převzal něco od svých rodičů a předků a - jakmile to bylo možné - mi to odhalil a vyjevil. Ale tentokrát mi nebyla ještě dána ona milost od Boha, abych tolik záhad mohl pochopit a rozumět jim, jakkoli bych chtěl. Mému milému otci stačilo co převzal od svých předchůdců jako tajný poklad, a nepřemýšlel dále o pravém umění magie. Když mi můj otec zemřel a byl pochován k otcům, bylo mi právě dvacet let. Začal jsem záhady Boha rozpoznávat a následovat a měl jsem tím větší chuť je rozluštit, ale nebyl jsem s to vlastními silami, vůlí a rozumem dosáhnout cíle. Mezitím jsem se dozvěděl o jednom rabínovi, o kterém se říkalo, že ovládá božskou a magickou moudrost a bydlí v Mohuči. Proto jsem se brzy vypravil na cestu do Mohuče, hledal jsem a našel toho muže a tu moudrost se od něho naučil. Ale tento dobrý muž nedostal sám ještě od boha tu milost a dar něčeho dokonalého a trvanlivého objevit. Neboť ve chvíli, kdy se zcela rozhodl, že mne bude moci vyučovat vlastní arkána a záhady svaté magie, nebyla v jeho vědění žádná trvalá věc, založená na kabbalah, leč byla to pouze pokoutní kouzla plná víry pohanů, pouhého modlářství a mýtů. Některé pocházely od Egypťanů - to byly obrazce, některé od Peršanů - to byly byliny, některé od Arabů - to byly hvězdy a konstelace. Myslí ovládl směs různých bezvěreckých názorů tohoto a tamtoho lidu a národa. Těmito názory zaslepen věnoval se nicotným věcem, o kterých mínil, že pocházejí ze síly pravé magie a nevěnoval pozornost žádné jiné moudrosti.
Já jsem zůstal také v tomto zaslepeném omylu tak dlouho, než jsem se po deseti letech setkal v Egyptě s moudrým Abramelinem, který mě opět přivedl na správnou cestu, jak bude později ukázáno. Neboť nemohl jsem nikde jinde najít více učenosti, moudrosti a informací, než u tohoto svatého otce Abramelina. Ale té největší milosti se mi dostalo od Otce všeho milosrdenství. Od tohoto velkého Boha jsem byl z času na čas posílen, můj rozum se otevřel a oči mi přecházely, že jsem mohl Božskou Moudrost a rozum vidět a pozorovat, čím déle tím více pronikat do starých tajemství a jejich hloubky, a z nich později získat znalosti o svatých a dobrých andělech a duších, ještě později s nimi vejít v přátelství a konverzaci a zlé ovládnout a zdolat. Tímto způsobem a cestou, jak již řečeno, jsem se naučil a přijal od Boha všemohoucího prostřednictvím Abramelina pravou a nefalšovanou magii jeho svatých andělů.
Třetí kapitola
V této kapitole chci krátce vyprávět o místech a zemích, kterými jsem cestoval, pouze abych se něco dobrého naučil a chci o tom dát zprávu pro případ, že ti to poslouží jako vodítko, abys svoje mládí netrávil v zajetí pomíjivých věcí nebo zalezlý za kamny. Také musíš vědět, že po smrti svého otce, když jsem se svými bratry a sestrami vyrovnal, předsevzal jsem si poznat a prohlédnout si to jediné, co otec zanechal zapečetěno a určil pro mne. Ale necítil jsem se schopen vlastními silami něco vykonat. Začal jsem tedy své hospodářství a obchod opouštět, abych mohl, kdykoli to bylo možné, co nejpilněji studovat. Hospodářství jsem předal matce a sourozencům a vydal jsem se z Wormsu do Mohuče ke starému rabínovi jménem Moses v očekávání - jak mi jeho jméno dávalo naději - najít u něj to, co jsem hledal. Ale jak jsem již vypověděl, nebyl v tom žádný základ pravé Božské moudrosti. Strávil jem tedy čtyři roky pouze jako ztrátu času, bez jediného úspěchu, ale byl jsem přesvědčen, že jsem se vše naučil a konečně jsem hotov. Tehdy jsem se seznámil se Samuelem von Tautschart, Čechem, který měl jednání a mravy zbožného muže a Žida. Spřátelili jsme se natolik, že mi řekl o svém rozhodnutí cestovat do Konstantinopole a odtud do zaslíbené země, aby navštívil místa, ve kterých žili naši milovaní předkové a odkud jsme my nyní skrze naše hloupé chyby žalostně zapuzeni a vyhnáni. Jakmile jsem se o tom od něj dozvěděl, začala mne přemáhat žádostivost a dychtivost vypravit se na cestu s ním - Bůh všemohoucí dal mi takřka pohnutku, že jsem neměl klidu, dokud jsme nebyli domluveni rukoudáním, že se na tuto cestu vydáme s věrným srdcem společně.
Třináctého února roku tisíc tři sta osmdesát sedm jsme se vydali na cestu a přes Německo, Čechy, Rakousko a Řecko dorazili do Konstantinopole. Tam jsem zůstal celé dva roky a nebyl bych odtud ještě odešel, kdyby Samuel, můj spolucestující, těžce neonemocněl a nezemřel. Bůh všemohoucí to tak chtěl a seslal mi do mysli a srdce myšlenku na další cestu. Znovu jsem se vydal na cestu a chodil z místa na místo až jsem překročil hranice Egypta. Tam jsem strávil další čtyři roky života, ale o magii jsem se nenaučil nic lepšího, než jsem znal od rabího Mosese. Opustil jsem tedy i Egypt a vydal jsem se do naši staré vlasti, kde jsem celý rok neviděl nic lepšího než bídu, žal a utrpení. V polovině této doby jsem se setkal s jedním tovaryšem, byl to křesťan a pátral po tomtéž jako já. Spojili jsme se a bylo domluveno, že se společně chceme dostat do pouště v Arábii, protože nám bylo řečeno, že tam žije mnoho moudrých lidí a u nich jsme doufali nalézt to, po čem pátráme, a také dobrou příležitost toto se pokusit ovládnout. Při této cestě a hledání jsme strávili pět let a nenašli ani to nejmenší, co by bylo opravdové a užitečné. Proto jsem přišel na myšlenku dále nepátrat a vydat se rovnou cestou domů. Myslel jsem si, že tak bezpochyby najdu, čeho si mé srdce tolik žádá. Když jsem se takto rozhodl, podělil jsem se o své myšlenky se svým průvodcem, jménem Kristian, národnosti Němcem, ale on mě nechtěl následovat, ale své štěstí hledat dál v Arábii. Tak jsme se tedy rozdělili, on pokračoval dále do Damašku a já se vydal po stejné cestě zpět.
Čtvrtá kapitola
Nyní jsem začal přemýšlet a litovat té dlouhé doby, která uplynula v takové námaze, bez jakéhokoli úspěchu, na cestách. Když jsem si představil škody a nesplacené částky v mém obchodě, bylo mi velmi těžko u srdce. Prošel jsem s těmito truchlivými myšlenkami pustinami Arábie přes Palestinu, zpět do Egypta, přičemž jsem na této cestě strávil další rok. Když jsem přišel opět do Egypta, dostal jsem se do jednoho malého městečka jménem Arrack a ubytoval jsem se u velmi starého žida jménem Aron, také z naší rodiny, u kterého jsem již bydlel půl roku při cestě opačným směrem. Tento když mne zkroušeného a malomyslného uviděl, začal se mě vyptávat, jak jsem se svoji cestou a záležitostmi pochodil, jestli se srdci dostalo po čem toužilo. Odpověděl jsem plný zklamání: ne, vůbec ne! Vyprávěl jsem mu všechny příčiny svého nespokojeného stavu, zklamáním jsem se již déle nemohl udržet a po obou lících mi řinuly slzy. To pohnulo toho zbožného starého muže k takovému velkému a srdečnému soucitu, že plakal se mnou. Potom mě začal utěšovat a vyprávěl mi, že potom, co jsem od něj odcestoval, se dozvěděl, že nedaleko od Arracku, v jedné pustině, by měl žít velmi starý moudrý muž, od celého světa odloučený, který je pro svoji zbožnost a moudrost velmi ctěn a jehož jméno jest Abramelin. Radil mi tedy abych se vydal k němu. Měl jsem ještě dost času a peněz, abych tuto možnost vyzkoušel, a také cesta byla oproti předchozím pouze maličkostí; a tak jsem doufal, že štěstí možná bude stát na mojí straně.
Flebile enim principium, řekl, melier fortuna sequita est et saepe ettam in melius se fortuna retersit.
Měl jsem se tedy rozmyslet, toho zbožného muže vyhledat a pozdravit, možná laskavý Bůh sešle mému zarmoucenému srdci úlevu a mé očekávání, které mě k jeho moudrosti přitahuje, zklidní. Tato zbožná stará slova mi vstoupila do srdce a povznesla mne, že jsem cítil být více andělem než člověkem. Pocítil jsem v sobě zvláštní sílu a nemohl jsem se dočkat, až mi dobrý starý Aron najme muže, který mne na místo, kde možno Abramelina nalézt, dovede.
Vydali jsme se tedy na cestu trvající polovinu dne, přes neobydlenou pustou zemi, až jsme nakonec přišli na pahorek, který byl celý osázen půvabnými stromy. Tam řekl mi můj průvodce: jsme na místě, kde žije Abramelin. Sám se hned obrátil a nechtěl se mnou pokračovat ani o krok dále, jakkoli jsem prosil, ale vracel se přímo zpět, i se svým mezkem. Když jsem se ocitl v této situaci, nevěděl jsem si jiné rady, než obrátit se o pomoc k Bohu. Když jsem s velkým strachem otevřel oči, viděl jsem starého, šedivého muže, který mi přicházel naproti.
U tohoto starce jsem zůstal celý rok. A na konci této doby, když jsem se od něj naučil a vystihl všechno vědění a všechna pravidla a základy pravdy, zdál se mi být pravý čas vrátit se opět do svojí vlasti, abych později mohl všemožně využít, oč jsem tak dlouhý čas, s takovou námahou a tak pracně usiloval, a co jsem nyní s pomocí Boží získal. Po tom, co jsem od Abramelina získal přirozenou benedikci (požehnání), vydal jsem se opět na cestu se spokojeným srdcem. Jakmile jsem se však dostal do Konstantinopole, zlíbilo se Bohu a jeho otcovské vůli seslat na mě těžkou a dlouhodobou nemoc - bezpochyby jako zkoušku mojí trpělivosti. Tak jsem ležel celý rok v posteli a ještě půl roku jsem byl slabý, až konečně mne všemohoucí Otec mé nemohoucnosti zbavil. V čase, kdy jsem se započal zotavovat a nabíral opět sílu, potkal jsem ke svému štěstí jednoho Němce, křesťana, chtějícího se dostat do Benátek. Spřátelil jsem se s ním a za mnoho dobrých slov a peněz mne vzal na svoji loď. A tak jsme šťastně překonali moře a s dobrým větrem zakotvili v přístavu. Tam jsem si najal pokoj u bratří ve víře, kteří mne poznali, dobře mne přijali a prokázali mi mnoho lásky a přátelství. A protože jsem se od nich dozvěděl, že v Itálii a Francii jsou na mnoha místech moudří muži, kteří znají dlouho hledané zkušenosti a moudrosti, rozhodl jsem se brzy, že je před návratem do vlasti navštívím a jejich magii si prohlédnu. Opustil jsem tedy Benátky a procestoval nejrůznější místa v Itálii, později jsem se nalodil a přeplavil se lodí do Francie, prohledal jsem zemi na mnoha místech, než jsem se vydal přímo do Německa, až jsem v létě roku 1404 znovu vstoupil do otcovského domu ve Wormsu, provázen, ochraňován a veden skrze stráže a hlídky Svatým Andělem mého milého Otce v nebi.
Pátá kapitola
Není těžké skrze cizí země a z říše jedné do druhé běžet jako pes, bez jakéhokoli užitku a přesto vždy zůstat hlupákem. Ale cizinec je povinen vyjevit pravdu o všech věcech, které zkusil a naučil se, z čehož kdokoli rozumný a věci rozumějící může usoudit, je-li ona věc pouze fantazií nebo je podložena pravdou. Proto, můj synu, chci v této páté kapitole vyprávět o všech těch místech, které jsem při pouti za poznáním viděl a našel, nakolik lidé zde žijící byli kvalifikováni, a co za okolnosti mají ve svém umění nebo vědění. V následující šesté kapitole chci vyprávět některé divy, které jsem se od nich naučil a u nich viděl, a jak později dopadlo jejich ověření, zda byly pravdivé či falešné.
Na začátku jsi ode mne slyšel, jaký byl první mistr, kterého jsem vyhledal, Rabín Moses z Mohuče. Byl zbožný, ale pravé magie neznalý. Spoléhal na sekreta nevěřících, od mnoha pohanských národů, plná modlářství, a proto se mu dostávalo od dobrého anděla opovržení a žádnou odpověď od něho nedostal, zlými byl zhanoben. Dostalo se mu možnosti v různých směrech, které nemají žádné užitečnosti přijít na pravou cestu.
Ve Štrasburku jsem našel jednoho křesťana, mistra Jakoba. Byl to šašek ve svém vědění a jeho činy spíše kejklemi. V pravém umění byl zcela bez moudrosti.
V Praze byl arcidarebák Antonius - pětadvacetiletý. Viděl jsem u něj nádherné věci. Největší radostí však pro mne bylo, že jsem nepodlehl ďáblu, protože se o Antoniovi vědělo, že se upsal ďáblu na dva roky, po které mu tento sloužil. Mne se pokoušel také přemluvit. Měl jsem však hrůzu z jeho umění, protože jasné příznaky jeho konce jsou dodnes dobře vidět na tom místě. Můj synu, ať ti to slouží jako příklad, abys nikdy neupadl do prokleté moci ďáblovy.
V Rakousku jsem poznal mnohé, ale vesměs byli ubozí umělci. Někteří byli ve svém umění spojeni s ďáblem stejně jako ten Čech, jiní zas bez ulehčení a prostoty.
V Maďarsku jsem poznal lid, který Boha uctíval, ještě se ďábla děsil a přesto byl horší než dobytek.
V Řecku jsem našel dobré staré lidi, ale byli nevěřící. Všichni tři bydleli v pustině a ovládali nádherné věci: sluneční svit v noci a o půlnoci, neuvěřitelné počasí a další. A to vše pomocí písní a čísel, která psali na podlahu. Ale v tomto umění nebylo nic k všeobecnému užitku a poctě Boží, protože nevycházeli z žádného pravého základu magie.
V Konstantinopoli jsem poznal dva - Simona Mosese a rabího Abrahama. Byli však stejní jako rabí Abraham z Mohuče.
V Egyptě jsem při cestách našel moudré muže. Tři z nich prováděli své činy skrze konjunkce hvězd s velkým rozumem, druzí dva skrze spojení s ďáblem, jako Antonius v Praze.
V Arábii jsem se setkal s mágy, kteří mi pomohli se zpracováním bylin. Tito se považují za vysokovědoucí, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. A při své cestě Arábií jsem nenašel ani to nejmenší, dokud mne Bůh při cestě zpět nepřivedl k Abramelinovi. On byl první, který mi ukázal pravou cestu k magii našich předků.
Později jsem našel v Paříži jednoho, jménem Joseph, který pracoval téměř jako Abramelin, ale dokonalost mu Bůh nedal.
V Itálii a Německu jsem poznal lidi, kteří měli své umění z knih a lidových pověstí, což nemělo žádný smysl.
Šestá kapitola
Kdo chce hledat vědění bez bázně Boží, dostane se k Satanovi a jeho pouť nemůže být Bohem požehnána. Již vzpomenutý Moses rozezněl naráz všechny zvony, nebo odhalil krádež, dovedl se ze starého muže změnit zapřísaháním mládence, což však nemělo trvání delší jak dvě hodiny. Všechny tyto věci jsou pouze velké nebezpečí pro duši, pročež jsem je zavrhl.
Mistr Jakub ve Štrasburku byl arcilhář; mohl na přání ve skle ukázat spiritum familiarem, ale beze slov a pohybu, protože měl tajně na stěně schovaný obraz, který se musel ukázat v zrcadle. Dělal to při tanci mezi napnutými šňůrkami, kterými rukou tajně pohyboval, jak mi sám vyjevil.
Ten bezbožný Čech mi skrze své umění umožnil vidět velké věci, udělal se před mýma očima neviditelný, vznesl se ze země do výšky, procházel nejsilnějšími uzavřenými dveřmi, mluvil o věcech, které krom Boha žádné stvoření nezná, musel však za své umění draze zaplatit, neboť ďábel mu srazil vaz. To byla odplata za jeho umění.
V Rakousku jsem našel tu stejnou pakáž, která pouze čarovala ke škodě lidí. Tito konali s málo slovy, ale všichni se zaprodali ďáblu a po několika letech je čekala odplata za jejich všetečnost.
V Linci u jedné křesťanky jsem viděl pokus, na kterém mne přemluvila se zúčastnit, kdy mne bez nebezpečí a na požádání přenese na určené místo. Nechal jsem se přemluvit, namazala mne ve svém domě, tři hodiny přes noc, s mastí na tepnách nohou a rukou a věřili jsme, že se z toho oba přenášíme vzduchem. Věřil jsem také na onom místě vidět a slyšet mnoho nádherných věcí. Po návratu zpět jsme si navzájem vyprávěli své vize, které však nebyly stejné, z čehož jsem načerpal nedůvěru k průběhu pokusu. Abych se přesvědčil, jestli jsem opravdu byl na zvoleném místě nebo ne, vyhledal jsem pannu svého přítele z Dánska, aby mu předala zprávu tímto způsobem, což slíbila během dvou hodin vyřídit. Vzala svoji mast v mojí přítomnosti a na místo toho aby létala, padla na nejbližší lavici a zůstala tam ležet, jako by byla mrtvá. Po dvou hodinách začala opět dýchat, jako když se člověk probudí z hlubokého spánku a vyskočila mi naproti s veselou myslí a vyprávěla o svoji cestě, ačkoli jsem věděl, že to nemůže být pravda. Z toho jsem usoudil, že toto unguentum somniferum et phantastikum vyvolává u lidí pouze představy a obluzuje je, o čemž mohou lékaři doplnit další podrobnosti. Usoudil jsem, že je to pouze ďábelský podvod, což mi ta žena také potvrdila, protože onu mast dostala jako velkou raritu od ďábla.
Umění mistrů v Řecku jsem také pozoroval, ale nemohl jsem najít žádný jiný důkaz, než zaslepenost. Jeden z nich udělal ve jménu Philemon z jasného poledne temnotu, brzy na to tolik sněhu, že se člověk mohl zadusit. Ten stařec mne vzal za ruku a vedl mne pět kroků zpět, tam bylo k mému překvapení světlo. Stalo se to skrze starou Řeckou píseň zpívanou ke všem čtyřem světovým stranám, a také toho bylo dosaženo vzýváním Boha a zaklínáním ďábla. Nenašel jsem v tom také žádný základ skutečné pravdy, ani nic jiného, z čeho by bylo možno získat lidem užitek. A když si sami chtěli pomoci, selhalo jejich umění - podle jejich vlastních slov - ze všeho nejdříve. Měli celé knihy plné těchto písní a považovali je za písně Sibyliny.
Jeden stařec z Ephiaki jménem Grifas Philippus mi ukázal a zazpíval pár písní a prováděl divy pomocí určitých čísel, která nesměla být nikdy stejná, a jejich moci. Dal mi o tom důkaz tak, že u jeho stromu musely opadat v jednom okamžiku všechny listy a všechno ovoce a jeho kmen byl rozštípán, všechno pouze těmito čísly a zcela bez užitku pro něj nebo druhé. Podstatu toho jsem se později dověděl od Abramelina, vše to vychází z božské kabbalah, kde není možno nic provést bez čísel. Těchto bezvěreckých písní jsem znal asi čtyřicet pro různá upotřebení, ale opět jsem je zavrhl, protože pravým poznatkům víc škodí než prospívají.
Jeden z mistrů v Egyptě, ze kterých Halimeus byl ten nejušlechtilejší, si dal všemožně záležet, aby mi dokázal, že lze skrze jednoho ducha pohnout sochou tak, že několik kroků sama popojde, také správně a jasně odpoví v řeči, kterou je tázána - avšak vše špatně, z čehož jsem vyvodil, že to nemůže být žádný upřímný duch. Poznal jsem také brzy, že to nebyla správná cesta ke skutečné magii, protože ta socha musela být udělána při určité konstelaci, také v určitý čas posvěcena, z čehož mohl člověk lehce rozeznat podvod. Také tyto divy nejsou příklady hodné následování, neboť slouží ke zlehčování Boha. Tohoto druhu byly všechny jeho práce, jakož i díla ostatních, se kterými jem se v Arábii setkal. Konstringovali ? ale své duchy pouze v kamenech a květinách, jak jsem viděl u jednoho Araba - Al Kíry. Tento zapřísahal krásnou květinu a hodil ji na cestu. Jedna stará žena ji ke svému neštěstí zvedla a před mýma očima se okamžitě proměnila v kozu a v tomto stavu zůstala celých šest hodin.
Toto a mnohá další umění mi byla zdvořile nabízena, ale spálil jsem je v příbytku Abramelinově, protože popuzují proti Bohu a jeho svatému Slovu, jakož i proti lásce k bližnímu. Z toho, můj milý synu, můžeš vidět, jak lehce může člověk upadnout, nestojí-li při něm Bůh a od zaslepenosti bezvěrectví ho neosvobodí. Abramelin ke mně přišel, dříve než jsem ho mohl požádat, uviděl moji dychtivost, dříve než jsem ústa otevřel, vyprávěl mi, co jsem od svého mládí až do současné doby prošel, a také co všechno jsem politoval. To současné mi sdělil prorockým způsobem, slovy se skrytým významem a já jsem vše v díle našel. Tím nejdůležitějším bylo to, že mi ukázal původ (počátek) Božské kabbalah, kterou jsem já, tvůj otec, tvému staršímu bratrovi Josephovi zanechal jako poklad. Pak mi ukázal umění magie, kterou ovládali naši patriarchové Abraham, Jakob, Moses, Samuel, David, Salomon, a mnozí další, jak chci v následujících kapitolách vypovědět jako zbožný otec. Až mne Bůh zavolá a ty dospěješ a najdeš tuto knížku, která zlatem ani stříbrem k zaplacení není, zjeví ti, co jsem skrze příklady svého umění vyzkoušel a objevil jako pravdu. Věř mi, dříve než jsem poznal Abramelina, nepodařil se mi ani žádný experiment, ani nic pořádného, co by mělo čistotu nebo jakost.
Joseph z Paříže, kterého jsem již zmínil, byl na správné cestě; protože však měl božské příkazy v opovržení, nedošel k naplnění. To je navždy dáno, že je jedno být zrozen jako pohan, křesťan, žid, muslim či cokoli jiného; že každý může, chce-li, k tomuto naplnění a umění dojít a stát se mistrem. Kdo ale jiným bohům přísluší a svoji víru změní, nemůže tohoto dosáhnout.
Sedmá kapitola
Potom, co mne Bůh zavedl zpět do mé vlasti a já jsem zaplatil své dluhy, děkoval jsem jeho otcovské péči z celého srdce za to, co mi umožnil se u Abramelina naučit. Postavilo se mi do cesty mnoho překážek, jakož i svatba s tvojí matkou, což mne nutilo myslet v první řadě na zaopatření denního chleba, a tak jsem tři dlouhé roky nic dalšího nesvedl. Hlavní příčinou bylo v každém případě množství starostí s obchodem a cestami. Proto jsem se často rozhodl hledat samotu v Harzvaldu, což však nebylo příliš dobré pro velkou spotřebu kapitálu. Vzpomněl jsem si opět na radu Abramelinovu, podle níž jsem měl svoji domácnost rozdělit. Najal jsem tedy ve Wormsu druhý dům, přesunul do něj svůj obchod a část svojí čeledi, domluvil jsem se s bratrem, že na dva roky převezme vedení obchodu a mně bude vyplácet pevnou sumu na životní náklady; ale svoji ženu - tvoji matku, pacholka a služku, kteří měli také svatbu - jsem ponechal v našem domě; zanechal jsem všeho obchodování až do velikonoc, které jsem podle starého obyčeje velmi světil.
Ráno hned poté jsem ve jménu Božím započal se svým dílem a pracoval na něm šest měsíců, k čemuž mi Bůh dal svoji milost. A po šesti měsících, v okamžiku, kdy jsem právě skončil svoji modlitbu, kterou jsem odříkával jsa na zemi, mi seslal svého anděla ve viditelné podobě k nepopsatelné potěše mojí mysli. A potom, co jsem jeho přítomnosti tři dny následující užíval, věnoval mi svoji náklonnost a určil mi Anděla Strážného, který mi otevřel kabbalah a měl mne učit pravou podstatu skutečné magie. Tak se také stalo; ukázal mi způsob, jak mohu objevit nové věci podle svého srdce a očekávání. Stvrdil také symboly, které jsem získal od Abramelina, abych si zlé duchy podřídil, což jsem také s jejich pomocí uskutečnil, takže se museli v okamžení zjevit; a držím je dodnes pod kontrolou, aby byli k užitku bližním a mému domu, čehož musejí okamžitě uposlechnout.
Nechť tato Boží dobrota srdce a otcovská péče u mne navždy zůstanou, chráníce mne před strachem za svízelného života v marnosti.
Osmá kapitola
Abych ti ale ukázal, jak může člověk takovéto dary využít, chci ti vyprávět o některých věcech, které jsem skrze své umění, bez zneužití a lsti, získal. Sdělím ti své skutky, ne abych se však jimi chlubil, neboť to by byl hřích, protože je vykonala všemohoucnost Boží. Vypovím to víceméně jen proto, abych ukázal jeho úžasnou moc a ty mu mohl děkovat za milost, kterou ti bez protislužby skrze mne dává, abys to v určitý čas a hodinu v jedné zapečetěné knížečce našel. Započal jsem s vykonáváním tohoto umění v roce 1409 a až do dneška, kdy mne devadesátý šestý rok života zastihl, s velkým úspěchem a ctí pokračoval.
V průběhu krátké doby jsem více než čtyřicet osob vyléčil z posedlosti zlými duchy; o dalších, které jsem léčil v jiných případech, chci pomlčet.
Veleslavnému císaři Sigismundovi /nar. 14. 2. 1368; zemřel 9. 12. 1437/ jsem nedal jen spiritum familiarem, ale také jsem mu svým uměním pomohl k jeho císařovně.
Hraběte Fridricha ( Fridricha I., vévoda a elektor von Sachen, 1369 - 1428) jsem vykoupil tisíci rýnskými z rukou vévody Leopolda von Sachsen, jinak by hrabě byl nemilosrdně zabit a jeho statky vydrancovány.
Co jsem na zámku Landensburků našemu biskupovi (z Regentsburku) poskytl za pomoc, ví každé dítě.
Jednoho šlechtice (Count Of Warwick, Henri De Beauchamp) jsem, aniž to kdo zaregistroval, z vězení vysvobodil.
Nepomohl jsem snad prchajícímu papeži v Channu (XXIII, Baltazar Cossa, papež 1410 - 1415), když z koncilu v Konstanci prchnul na Bodamské jezero, neboť bez mého přičinění by padl do rukou nepřátel? Oba papežové, Johanes a Martin (V.) se mými výpověďmi často zabývali a nenašli nikdy lež.
Vzpomínáš si jistě dobře, jak jsem cestoval k vévodovi Z Bayernu do Regensburgu a všechna má zavazadla mi byla ukradena a zbojníci mě oloupili o 3.000 říšských tolarů ve zlatě. Jakmile jsem se dostal domů, přinutil jsem je svým uměním vše vrátit až do posledního haléře.
Kdyby byl řecký císař (Konstantin Palaologesi 13., a poslední řecký císař, který byl zabit Turky pod vedením Muhameda II. v boji o Konstantinopol) popřál sluchu mému psaní, mohl Konstantinopol dobře ochránit před mocí Turků.
Tyto a jiné věci, které nemají být zveřejněny, jsem zařídil pomocí magie a nic nedopadlo špatně, protože jsem se také, jak jen je v lidských silách, řídil přikázáními Božími.
Devátá kapitola
Uvidíš můj synu, když mé učení budeš v Boží bázni následovat, že vše ti dobře půjde, neboť toto umění má svůj počátek v tajemstvích Boha a jeho kabbalah, kterou jsem nezanechal tobě, ale tvému staršímu bratrovi.
Tak je také našimi předky určeno: prvorozený zdědí mystérium kabbalah, nejmladší ale Sapientiam, magii, neboť kabbalah je vznešenější než magie, protože skrze mystérium může člověk Ad Sapientiam přijít, ale ne Per Sapientiam Ad Mysterium, z čehož lze soudit, že ti dle moudrosti sice usilovat přísluší, neusiluj však všetečně o to, co vědět nemáš, spokoj se s tímto darem Božím.
Věř, že jsem toto knihu záměrně napsal v jazyce našich otců, protože slova, ve kterých je skryto tajemství, vycházejí z řeči chaldejské, hebrejské, arabské a perské a v celku ze všech řečí světa podle zvláštního přání a tajného rozhodnutí nejmoudřejších stvořitelů koloběhu života, jelikož toto umění bude vyvýšeno nad všechny národy světa.
Desátá kapitola
Musíš si uvědomit, můj synu, že se pouštíme v zápas s velikými a mocnými nepřáteli, když provádíme naše operace, které pro naši lidskou slabost nemůžeme bez pomoci Boží přemoci. Stejně tak se musíme vyvarovat nesprávného zacházení s démony nebo jim v něčem vyhovět. Bůh nám dal pravou moudrost, abychom jí v Jeho jméně užívali a souhlas démonům nedávali svými činy, slovy ani myšlenkami, protože jejich moc je velká a oni mohou nečekaně nás vzít do své moci a zajmout nás.
V počátku operace zjeví se obvykle démon v nádherné podobě, který s velkou přívětivostí slíbí ohromné věci. Chápej to pokaždé jako velké zaslepení, protože ti chce pouze ublížit. Nemůže ti dát nic dobrého, jinak je tomu pouze tehdy, přichází-li v milosti Boží.
Bůh je mi svědkem, že jsem se tomuto umění nenaučil pouze ze zvědavosti nebo pro nějaké hloupé účely, ale pro slávu Boží a pro své vlastní upotřebení a pro dobro mých sousedů a přátel.
Už jsem vypočítal několik příkladů, abych ti ukázal, že všemohoucí Bůh toto vědění lidem svěřil, k využití pro dobro své a ostatních. Zneužití tohoto daru je jisto Božím prokletím.
Ve třetí knize bude ukázána sbírka magických vědomostí, se kterou můžeš konat velké věci. A jestli se ti bude zdát, že některé kapitoly jsou spíše pro špatné věci a škodu sousedů než pro dobré cíle, potom věz, že jsem volil tak, abys pochopil,že toto vědění stejně tak pro dobro jako pro zlo může sloužit, jak ti také ukáži v jiných knihách. Proto musíme všichni studovat jak se vyhnout špatnému a všechny síly dobra využít.
Měj stále na očích, že jednou správně učiněná operace je neodvolatelná. A Lamechu, můj synu, použij tuto magii sám, ale její ovoce dej tomu, kdo toho má zapotřebí. A čím víc dáš, tím víc budeš mít sám. Nech také každému kdo chce, aby tyto činy prověřil. Ať žije v míru a bezpečí ten, kdo z těchto tří knih získal, co je pro dílo potřebné. Napsal jsem je s velkou pečlivostí a není v nich slova, které by bylo bez rady a poučení. Nechť nikdo nezačíná s dílem, aniž by před tím šest měsíců studoval a opět studoval, dokud skutečně nepochopí každou jednotlivost. Pouze tehdy nebude mít žádnou pochybnost a bude s potěšením tyto operace provádět, ať je jakéhokoli vyznání, pouze nesmí těchto šest měsíců zhřešit a musí vést bohulibý život.
Také musíš mít na očích, že vyzkoušíš-li mnoho těchto operací, některé splní tvá přání a jiné nebudou mít žádný úspěch, protože dobrý anděl se nemůže zjevit v den, kdy ho voláš z nedostatku nutné božské náklonnosti. Nepřeji si, můj synu, abyste ty a tvoji následovníci tento velký poklad ztratili.
Toho dne, kdy bude jisté, že si modlitbou, vyvoláním a vzýváním svého Anděla Strážného vymůžeš, musíš vzít dítě ve stáří šesti, sedmi nebo nejvýše osmi let. Umyješ ho od hlavy k patě a na jeho čelo položíš závoj z bílého průhledného hedvábí, který překryje oči. Na závoji mají být určitá znamení ve zlatě vytvořena, jak je popsáno ve třetí knize. Ty musíš být současně zakryt černým závojem. Takto musí jít ono dítě do kaple, zapálit kadidlo a před oltářem pokleknout. Ty musíš u dveří kleknout na zem, svá zvolání pronášet a svého anděla prosit o zjevení se tomu nevinnému dítěti a jemu vyjevit své příkazy pro následující dva dny.
Musíš své oči klopit k zemi, nikoliv zvedat k oltáři při pronášení svých vyvolání. Přikaž dítěti, aby ti ihned po zjevení anděla dalo vědět a stále hledělo na oltář. Nechť vezme do ruky stříbrnou desku určenou pro tento účel a předá ti ji, pokud na ni anděl napsal, co máš v následujících dvou dnech konat. Tak budeš vědět, co ti anděl poručil. Potom musíš položit stříbrnou desku zpět na oltář a opustit i s dítětem modlitebnu, dobře jí uzavřít a toho dne již více nevyužívat. Pošli dítě pryč a přichystej se na příští den, abys splnil očekávání svého anděla strážného, dosáhnul svého vysněného cíle, následoval všechna jeho moudra a šel tou cestou, kterou ti ukáže.
Druhá kniha svaté magie
Mnoho již bylo označeno za popis magie, avšak vždy je to pouze podvod a pověra. Pouze to, co vyhází z kabbalah, je pravá moudrost. Tedy věz, že to co učím je moudrostí a magií Salomonovou, a že tato kniha ji obsahuje nezávisle na jiných vědách a uměních. Pravdou také je, že tyto nádherné operace mají s kabbalah mnoho společného a částečně z ní vycházejí.
První kapitola
Můj synu, jak jsem právě řekl, naše vědění, které tě učím, není lidského ani démonického původu, ale je to pravá moudrost a magie, která byla předávána našimi předchůdci. Dříve, než si tato věci osvojíš a budeš vlastnit tak velký poklad, musíš si uvědomit jak jedinečný a velkolepý je to dar a jak ubohý a méněcenný je člověk sám. Tímto ti říkám, že počátek veškeré moudrosti je v úctě k Bohu a spravedlnosti. Toto nechť je tvé vodítko pro správnou kabbalah a magii. Dále také hlídej, jestli při započetí každé jednotlivé operace jsi schopen ji úspěšně dokončit, neboť nejsi při těchto věcech ve styku s lidmi, ale s Bohem skrze jeho svaté anděly a všechny duchy, ať už dobré či zlé.
Pouze s opravdovým, pevným a nezvratným rozhodnutím spolehnout se na Boha se bez těžkostí dostaneš k cíli. Rozmysli si svoje záležitosti velmi dobře, dříve než začneš, zvláště pak, bude-li tvá síla a prostředky postačovat pro tuto věc, a také jestli k tomu máš dostatek času a možností.
Mysli také na bezpečnost svojí osoby a operace prováděj na bezpečném místě, kde můžeš zapudit své nepřátele jakož i možná nečekaná vyrušení, neboť operaci musíš ukončit, tam, kde jsi ji započal.
Všechny tyto body je důležité dodržovat. Musíš věřit v Boha a jeho moudrost, protože pouze ti, kteří žijí spravedlivě, mají zajištěnou dokonalost v práci a v osvojení svaté magie.
Druhá kapitola
Pro osvojení předchozího zde chci udělat obecný přehled; začnu tím, co může nastat za překážky.
Je žádoucí, aby ten, kdo chce provádět tyto operace, vedl klidný život a byl střídmých zvyků. Musí žít velmi umírněně, nesmí být lakotný ani hrabivý. Také nesmí být mladší 25 a starší 50 roků pří provádění operace. Také nesmí mít dluhů. Je-li ženatý či nikoli, není v tomto případě důležité.
Všechny knihy o černé magii, které obsahují převrácená slova a symboly a které učí pouze urážlivé a egoistické machinace, je třeba zapudit, neboť ďábel užívá mnoha metod pří ovládání a podvádění člověka. Toto jsem poznal sám, když jsem již nemohl déle pracovat s tím, čemu mne naučil rabí Moses, neboť podvod ďábla se nedaří tam, kde je svatá moudrost.
Pravá moudrost Boží přináší výsledky každý den, hodinu a minutu a dělá astrologickou elekci nadbytečnou při činnosti andělů.
Při styku s Bohem skrze jeho anděly mluv jasně o tom, čeho si žádáš, v jednotě rozumu a srdce. Ať každý hovoří k Bohu ve svojí mateřštině, aby sám rozuměl, co od Boha očekává, a pak se mu dostane každé milosti. Avšak žádá-li něčeho nespravedlivého, bude mu to odepřeno a on to nikdy nezíská.
Třetí kapitola
Svěť svátky předávané od otců. Ať vyznává člověk kterékoli náboženství je to jedno, jen věří-li v Boha. Pravý den pro započetí těchto operací je první den po Vernal Equinoa, po velikonočním svátku, jak bylo Noahovi přikázáno. Tak je to dodržováno od pradávna a anděl strážný to potvrdil, a proto radno i tobě zachovat se jak bylo řečeno, protože o tomto čase je člověk v optimálním stavu pro takové konání.
Elementy a hvězdy vyvolávají sice skrze sílu různé účinky, avšak pouze v přirozených věcech. Dny jsou jeden rozdílný od druhého. Tento rozdíl však nemá žádný vliv na duchovní a nadpřirozené věci, a tudíž je bez užitku pro vyšší magické operace.
Čtvrtá kapitola
Chceš-li tedy nyní tyto operace provádět, musíš dát pozor na vše předcházející. Následuje operace, kterou vykonáš první den po svátku velikonoc.
Potom, co jsi se čerstvě vykoupal a oblékl, přesně čtvrt hodiny před východem Slunce, otevři okno a padni na kolena před oltářem, obličejem směřujíce k oknu; musíš odevzdaně a směle volat jméno Páně, děkovat mu za všechnu milost, které se ti od mládí dostalo. Potom musíš poníženě přiznat všechny své hříchy a modlit se k němu o odpuštění. Dále ho musíš požádat, aby ti v současnosti byl milostiv a seslal ti svého svatého anděla, který by tě vedl a zjevoval ti jeho svatou vůli, tak aby jsi ve své nevědomosti, neopatrnosti a lidské ubohosti nezhřešil.Takto musíš svá volání začít a každé ráno následující dvě luny či měsíce provádět. Na otázku proč zde nepíší slova nebo formu modliteb, které je možné upotřebit nejen tobě, ale i tvým následovatelům ti odpovídám:
Věz, i když bude na začátku tvá modlitba slabá, i tak bude stačit, jestliže víš, jak si může člověk s čistým a milujícím srdcem vyprosit milost Boží. Tvá modlitby musí vycházet ze srdce, je zbytečné bez modlitby, zbožné pozornosti a otevřené mysli hovořit. Avšak když celé srdce, rozum i víra jsou při této ceremonii, můžeš úspěšně Boha vzývat. Z tohoto důvodu zde nepředkládám žádnou zvláštní formu modliteb a zvolání, neboť tak se sám naučíš správně modlit a vzývat jméno Boží.
Vezmi do ruky svatá písma, která jsou naplněna krásnými a účinnými modlitbami. Studuj je a uč se, a pak nebudeš činit žádné chyby a v pravý čas bude duši tvé ulehčeno a bude získána síla k modlitbám.
Když jsi již skončil svá vzývání, pak zavři okno a opusť kapli a zajisti ji proti vstupu druhých. Po západu slunce se vrať a proveď své modlitby stejně jako ráno. Zbytek dne musíš strávit způsobem popsaným v dalších kapitolách. O ložnici a kapli, o jejím zařízení mluvím v sedmé kapitole.
Je nutné mít ložnici v blízkosti modlitebny a mít ji čistou a dobře provoněnou. Postel ať je čistá a nová. V této místnosti se musíš zdržovat přes den a činit jak přikázáno. Žádné zvíře, a je-li možno, žádná cizí osoba, nechť nevstupuje do této místnosti. Zdržuj se ode všech světských záležitostí, žij klidně, skromně a spravedlivě. Po prostém občerstvení čti denně dvě hodiny písmo svaté a zabývej se studiem příhodných knih. V jídle, pití a spánku uvykni přísné střídmosti bez výjimky.
Šat tvůj nechť je prostý a čistý, jak jest předepsáno. Chraň se především každé ješitnosti. Smíš mít při sobě svoji rodinu, ale čím méně, tím lépe, a také sloužící ať jsou tiší. Ve všech ostatních věcech se drž pravidel své víry. Buď srdečný a vlídný vstříc svým sousedům. Onemocníš-li, tak že nebudeš moci navštívit kapli, není důvod operaci ihned dokončit. Ale jednej jak nejlépe umíš, modli se na lůžku a pros Boha, aby tě uzdravil, aby jsi své konání mohl dokončit.
Toto vše musíš vykonat v průběhu dvou úplňků nebo měsíců. Také v následujících dvou lunách musíš své ranní a večerní modlitby provádět s předem umytýma rukama a tváří, v dané formě. Také se musíš ještě více ukrýt před světským životem a své modlitby pokud možno prodloužit. Také musíš nyní dodržovat kabalistické půsty (večer před každým svátkem).
Pátá kapitola
V průběhu posledních dvou úplňků, po omývání, se odeber do kaple a zpovídej se ze všech svých hříchů a pros s horoucím srdcem o milost Boží, o rozhovor s jeho svatými anděly a o dar svaté moudrosti, aby jsi získal moc nad všemi duchy a tvory. Každé ráno, v poledne a večer vykuř kadidlem na oltáři. Ke konci této svaté operace musíš zavolat svého anděla strážného, modlíce se, aby zastupoval tvé věci před Bohem a aby tě podpořil v průběhu všech tvých operací. Také si opatři plátěnou řízu a tuniku a tyto si oblékej pokaždé jdeš-li do kaple, o čemž ještě později promluvím.
Opatři si také nádobu z mědi na dřevěné uhlí, abys mohl přenášet kadidlo z kaple, pokud je to nutné pro očistu, neboť kadidelnice nesmí opustit oltář a v průběhu operace ani kapli.
Šestá kapitola
Ta nejlepší rada, kterou ti mohu dát zní, aby ses stáhl do samoty na dobu oněch šesti úplňků, ve kterých je tato operace prováděna, a tak dosáhl cíle, jak se to dělalo v Antice a což je dnes velmi zřídka možné. Dnes si všichni musíme dopomoci na místo, kde žijeme a musíme proto hledat způsob, jak uskutečnit svůj plán.
Bohužel nemůže každý ustoupit do ústraní jak by si přál, neboť jeho povolání mu brání zanechat světského konání. Proto ti chci ukázat, které zaměstnání můžeš zvolit bez přerušení svého počínání. Jsou to profese lékařské se všemi věcmi, které k tomu přináleží, jakž i všechny činnosti pro blaho a dobročinnost, umění, vědy a podobné profese.
Člověk nesmí fyzicky pracovat v čase operace, avšak jsou povoleny procházky. Také při všem co činíš, musíš meditovat, jak se přiblížit k cíli; neboť chceš-li hovořit se svým andělem strážným a dostat se ke svaté moudrosti, musíš se na to pečlivě připravit.
Sedmá kapitola
Místo pro své konání vyber velmi starostlivě, abys neměl žádné těžkosti, až budeš chtít začít a své místo náležitě připravíš. Pokud pro operaci vyhledáš osamělé místo podle své vůle, ať je to pokud možno v malém lesíku, v jehož středu zhotovíš malý oltář z přírodního kamene chráněný chýší z větví, aby déšť nezhasl světlo a kadidelnici. K dokončenému oltáři udělej cestu mezi stromy a keři, aby to svým způsobem připomínalo svatyni.
Chceš-li však operaci provést ve svém obydlí ve městě, pak věz, že je nutno následující:
Vyčleň místnost, jež má pouze jedno okno, které vede na velký balkón. Zde zřiď loubí se střechou, ale otevřenou na každou stranu. Na tomto balkóně se budou moci ukázat zlí duchové, neboť jim není dovoleno vstoupit do kaple.
Kaple musí být stále čistá do posledního smítka. Podlaha ať je ze dřeva, možno-li, pak z bílého smrku.
Balkón, na němž budou zaklínáni duchové, musí být vysypán 5 cm říčního písku.
Oltář ať je uprostřed kaple. Vyroben nechť je ze dřeva a uvnitř postaven jako skříň. Zde uchovej vše potřebné, obě řízy, mitru, hůl, pás, kadidlo atd.
V kapli nechť visí lampa na olivový olej a ta nechť je po každé modlitbě či parfemaci uhašena. Pěkná kadidelnice z bronzu či stříbra ať stojí na oltáři a není nikdy sundána, dokud celá operace neskončí. Volně nesmíš nic konat, ale v každé věci a stavu je nutno se řídit podle prostředků a poučení, které jsou k dispozici.
Druhým oblečením je tunika z plátna, dlouhá a bílá s dostatečnými a dobře propracovanými rukávy. Dále pak říza z jasně červeného hedvábí vyšívaná zlatem, která musí být až po kolena, s rukávy ze stejného materiálu. Také pás nechť je stejně propracován. Na hlavě nos pěknou mitru z hedvábí a zlata.
Svatý olej připrav následujícím způsobem:
vezmi:
1 díl myrhy v kapkách
2 díly prášku skořice
1/2 dílu kořene galangy
a polovinu váhy čistého olivového oleje lepší kvality.
Vyrob z toho balzám, který v porcelánovém nebo skleněném džbánu dáš na oltář.
Parfém připrav následujícím způsobem:
1 díl kadidla v kapkách
1/2 dílu storaxu
1/4 dílu dřeva aloe, cedru, růže, citrónu, či jiného pěkně vonícího dřeva.
Vše dobře pomel, promíchej a uchovej ve džbánu či dóze v oltáři. Jelikož je třeba většího množství, je dobré vzít více přísad a naráz vše připravit.
Kapitola osmá
Tato operace je skutečně velmi svatá a myslím to dobře, když ti nyní vysvětlím rozdíly mezi svěcením různých period.
Tedy, v průběhu první periody neprováděj žádná jiná svěcení, než jsem ti popsal ve 4. kapitole. V průběhu čtyř úplňků spal vždy po modlitbách sobotních trochu parfému ráno i večer a v posledních dvou dnech tak čiň 3x denně. Končí-li již toto období, buď zvláště ostražitý a pozorný a chovej se vždy a v každou dobu jak určeno. Veškerou svoji důvěru vlož v Boha, neboť když jsi starostlivě provedl vše, co jsem ti napsal a když jsi své modlitby vyslovil s upřímným srdcem a plným uvědoměním, pak bude ti lehko a tvá vlastní mysl a rozum ti ukáží pravé jednání, protože tvůj anděl strážný bude tvé srdce vést a ty zvolíš pravou cestu.
Jsou-li poslední dva úplňky u konce, začni s tím, co jsem popsal v páté kapitole a pak v kapitole této. Nech své boty přede dveřmi, vstoupíš-li do kaple; okno otevřeno, přinesené uhlí vlož do kadidelnice, rozsviť lampu a ze skříně v oltáři vezmi obě své řízy, mitru, pás, hůl - polož všechno na oltář. Vezmi svatý olej do levé ruky, vhoď do ohně trochu parfému, klekni na kolena na západní straně oltáře a obličejem k východu a vroucně volej Pána.
Modlitba:
"Ó Pane, Bože milosti, plný dobroty a trpělivosti, který svoji milost dáváš tisícerým způsobem a tisícům generací, který každou bezbožnost, hřích a přestupek lidem odpouštíš! Proti tobě není nikdo nevinný a já znám svoji ubohost. Nejsem hoden zjevit se před Tvým svatým majestátem a ani jednou Tě žádat a prosit i o tu nejmenší milost.
A přeci, ó můj Pane a Bože, je pramen tvé laskavosti tak velký, že sám voláš ty, kteří litují skrze rozum svých hříchů, do své blízkosti. Tudíž Pane, můj Bože, buď i mně milostiv a nedopusť, abych udělal něco nesprávného a špatného, očisti moji mysl ode všech nečistot hříchu, obnov ve mně mého ducha a posiluj ho, aby byl silný a dej mému rozumu možnost pochopit mystérium Tvé milosti, jakož i poklady Tvojí svaté moudrosti. Také mne posvěť olejem své svatosti, kterým jsi posvětil všechny své proroky, očisti mé srdce, abych rozhovoru s Tvým andělem svatým byl hoden a mohl se naučit Tvoji svatou moudrost a dej mi moc, kterou jsi dal všem svým prorokům nad zlými duchy. Amen. Amen."
Tuto modlitbu, kterou jsem při svém svěcení upotřebil, ti nedávám jako formu, jak se máš modlit, ale pouze jako ideu, jak máš prosit.
Když jsi skončil modlitby vstaň, potři si čelo trochou svatého oleje, stejně potři čtyři rohy polštáře ukazovákem pravé ruky ve svatém oleji namočeným, jakož i pás, mitru, hůl - to vše po obou stranách. Také potři dveře a okna kaple. A nyní ponoř tento prst ještě jednou do svatého oleje a napiš na čtyři strany oltáře jasným písmem:
"Na každém místě, kdekoli je, pomyslí-li na mé jméno, budu jeho a budu mu žehnat."
Toto konání je posvěcením a musíš položit svoji bílou tuniku a všechny ostatní věci na oltář. Potom poklekni a vykonej svoji obvyklou modlitbu, jak jsem to popsal ve čtvrté kapitole a dej pozor, ať nevyneseš žádné svěcené věci z kaple. Celou tu dobu musíš být bos a všechny svaté úkony takto provést.
Devátá kapitola
Nyní jsi u toho bodu, kdy můžeš přesně prohlédnout operaci, potom co jsi dodržel všechny předpisy a Bohu, tvému stvořiteli, jsi posloužil. Proto vstaň následujícího rána časně, umyj se, ale ještě neoblékej do svých obvyklých šatů, nýbrž obleč si šat smuteční a vstup bos do kaple, vyber popel z kadidelnice a nasyp si ho na hlavu. Potom rozsviť lampu a zapal uhlí v kadidelnici. Až otevřeš okno a nasypeš parfém do kadidelnice, vyjdi dveřmi a padni na zem v pokoře před Bohem a jeho nebeským zástupem a začni svoji modlitbu s upřímností, která rozpálí tvé srdce a zjeví ti nebeskou nádheru. Ta prostoupí celou kapli a tebe navždy obšťastní. A přítomnost tvého anděla strážného v tobě probudí pocit spokojenosti, a ty nyní musíš požádat svého anděla strážného, aby ti dal znamení a na malou stříbrnou desku položenou na oltáři napsal, co je třeba udělat pro jeho zjevení. Jakmile anděl dopíše, ihned zmizí, ale ona nádhera zůstane. Zkopíruj tedy okamžitě co je psáno a nechej stříbrnou desku ležet na oltáři. Nyní opusť kapli a okno nechej otevřené, lampu svítící a ten den se už do kaple nevracej, ale připrav vše na den příští. Během těchto dní s nikým nehovoř a také neodpovídej na dotazy. Vše zařiď tak, aby nebyla žádná vyrušení a nic tě od tvého úmyslu nemohlo odradit. Večer po západu slunce po střídmém občerstvení odpočívej pro další den.
Pokud se schopnost jasnovidectví v průběhu těchto šesti úplňků nedostaví, pak musíš použít dítě jako pozorovatele, jak jsem popsal v poslední kapitole první knihy.
Musíš tyto ceremonie provádět během sedmi dnů bez jediné chyby, to znamená jeden den svěcení, další tři dny svolávání dobrých duchů a tři dny svolávání duchů zlých.
Další ráno buď připraven následovat rady anděla strážného, dostav se časně do kaple, zapal uhlí v kadidelnici, vsyp dovnitř parfém a zapal lampu, pokud již dohořela. Tak jako den před tím buď oděn ve smuteční šat, padni obličejem k zemi a upřímně pros pána, s velkou úpěnlivostí, aby ti byl milostiv a tvoji prosbu vyplnil, zvolil ti anděla a onoho vyvoleného přiměl k rozhovoru a k setkání s tebou. O tu milost se modli s největší možnou upřímností, s velkou koncentrací tvé vůle a tvého odhodlání srdce, a čiň tak ne méně než tři hodiny. Pak opusť kapli, v poledne se na hodinu vrať a stejně tak večer. Až pak smíš prostě a střídmě pojíst a jít spát. A věz, že příjemné ovzduší a nádhera v kapli zůstanou.
Třetí den čiň jak dále popsáno. Večer se omyj a ráno jdi ve svých obvyklých šatech do kaple, opět bos. Potom co jsi zapálil kadidelnici a vhodil parfém a zapálil lampu, musíš obléci bílý úbor a kleknout před oltářem, poděkovat bohu za projevenou milost a především za velký dar, který ti byl dán. Potom poděkuj svému andělu strážnému a popros ho, aby tě také nadále, po celý další život, chránil a nikdy tě neopustil a vedl tě po pravé cestě, vždy tě hlídal a pomáhal ti při tvých operacích a odsouhlasil je, takže díky jemu získáš sílu a moc k ovládnutí zlých duchů a jejich využití ke cti Boží a tvým vlastním potřebám a potřebám tvých sousedů.
Takto si ověříš, jestli jsi dobu šesti měsíců úspěšně přestál a co sis vydobyl při hledání Božské moudrosti. Protože musíš svého anděla strážného vidět ve vší jeho nepopsatelné kráse, přičemž on k tobě bude promlouvat. Bude ti ukazovat tvé chyby a vést tě k jejich nápravě. A bude před tebou zjevovat celou moudrost Boží a učit tě svaté magii. Řekne ti, co jsi ve svých operacích pochybil a jak začít s ovládnutím zlých duchů a jejich službou pro dosažení tvého cíle. Také ti slíbí trvalou přítomnost a vedení životem.
V tomto okamžiku, můj synu, chci se omezit v psaní, poněvadž pro mne značí milostivý Bůh mistra tak velkého, že se nikdy nemýlí a jemuž tě předávám.
Třetí den tedy strávíš rozhovorem se svým andělem strážným. Odpoledne na krátkou dobu, asi hodinu, opusť kapli, ale zbytek dne strávíš tím, že se necháš andělem strážným poučit. Po západu slunce proveď večerní modlitby s vykuřováním a děkuj Bohu, zejména za velkou milost, kterou ti toho dne udělil a pros o jeho další přízeň a ochranu na celý život. Poděkuj svému andělovi strážnému a pros ho aby tě nikdy neopustil. Po ukončení modliteb shledáš, že ona nádhera z kaple zmizela. Opusť pak kapli, zavři dveře, ale okno nech otevřeno a lampu hořící. Běž do své ložnice, sněz prostou večeři a odpočívej až do příštího rána.
Desátá kapitola
I když následující rada, kterou píši, není vůbec nutná, přesto vše budiž přečteno a ty dostatečně poučen svým andělem strážným, přesto chci napsat několik slov, aby byl obsah knihy úplný a ukázal všechny možnosti jak porozumět operaci do detailů a opakovaným čtením si ji zcela osvojit. Stejně budeš poučen svým andělem strážným o všech možných bodech.
Po dobrém spánku musíš následující ráno vstát před rozedněním a jít do kaple, vyčistit a dát do pořádku kadidelnici a zapálit lampu. Obleč se do bílé tuniky a přes to dej hedvábnou řízu a pás, na hlavu nasaď mitru a hůl polož na oltář. Potom co vhodíš parfém do kadidelnice, padni na kolena a modli se k Bohu, aby ti dal sílu úspěšně ukončit tvojí operaci. A popros svého anděla strážného o pomoc a zaměř celou svoji vůli, celý svůj rozum a všechny myšlenky na vyplnění tvých předsevzetí. Pak vezmi hůl do pravé ruky a pros Boha, ať dá tvé holi tolik síly, moci a účinku, jako dal jiným prorokům.
Postav se nyní vedle oltáře, abys viděl dveře i balkón a zároveň pokud možno obličejem k západu a začni se svoláváním hlavních duchů a knížat.
Tvůj anděl tě poučí, jak je máš svolávat a ty tak zmužile učiníš.
Při žádné příležitosti při této operaci ani modlitbě nesmíš pouze číst co jest psáno, ale musíš mluvit volně a celým srdcem být při tom, neboť je těší zlé duchy vyvolat, než ty dobré, kteří se rychleji ukáží, jsou-li voláni člověkem dobré vůle. Zlí duchové nevynechají žádnou příležitost si člověka podřídit. Z toho důvodu buď co nejvíce opatrný a každý příznak opravdovosti sleduj. A pamatuj také, že duchové mohou číst tvé myšlenky a z toho důvodu, chceš-li je vyvolat a přimět ke službě, musíš napřed následující zaklínání prostudovat a osvojit si a později z hlouby duše využít. Jestli že zaklínání pouze přečteš, které je od druhých napsáno, pomyslí si duchové, že jsi nevědomý a půjdou tvrdě a nemilosrdně proti tobě. Zlí duchové budou okolo tebe a budou sledovat, poslouchaje tvá zaklínání, jsi-li odvážný nebo zbabělý, vyznáš-li se ve víře a jsi li obdařen mocí k jejich ovládnutí. Můžeme všechny tyto duchy přivést k poslušnosti, ale bude-li jedno jediné slovo špatné či bez vůle řečeno, uškodí duchové mluvčímu a on svého cíle nedosáhne, ale pohaní Boha.
Zaklínání:
Často jsem opakoval, že bázeň před Bohem je hlavní věcí učení tvého anděla strážného, což nesmíš ani v nejmenším překročit. Zaklínání prováděj ve svojí mateřštině nebo v nějaké jiné řeči, kterou plně ovládáš. Zaklínej pak duchy skrze autoritu a na základě jejich poslušnosti svatým patriarchům. Předestři jim situaci, jejich zánik a trest Boží proti nim, upamatuj je na jejich povinnost a poslušnost a jak budou využiti svatými anděly a moudrými muži (vše toto jsi se naučil v průběhu šesti úplňků ze svatých knih); také musíš mluvit o moci svatých andělů nad nimi, pokud by nechtěli poslechnout. Tvůj anděl strážný tě poučí jak provést ona zaklínání se skromností a důvěrou, zcela beze strachu a s pevnou vůlí. V žádném případě nesmíš nechat volný průchod svému hněvu, neboť duchové se pokusí ti odporovat a nebudou poslušni, neboť právě toto je jejich cíl. S plnou důvěrou v Boha a klidným srdcem je musíš přesvědčit, že Boha plně ctíš, a proto ti nesmí v moci Boží odporovat.
Také jim přikaž v jakém stavu se ti mají zjevit.
Drž se přesně poučení svého anděla strážného a vyslyš ho s plnou vírou v Boha, tak budou duchové dříve či později přinuceni se zjevit v žádané podobě a pak od nich získej slib věrnosti.
Duchové, které musíš zaklínat prvního dne, jsou čtyři vrchní duchové či knížata (Lucifer, Leviatan, Satan, Belial) a těm je zaklínání prvního dne určeno.
Následující den po ranní modlitbě a ceremoniích krátce zopakuj zaklínání nejvyšších duchů a upomeň je na jejich slib z předchozího dne, že pošlou osm svých vévodů (Astaroth, Magoth, Asmodeus, Beelzebuth, Oriens, Paimon, Ariton, Amaimon). Zaklínej všech dvanáct společně a po krátkém čase budou všichni ve stavu jak žádáš a mohou se zjevit. Všichni ti budou podřízeni, jak ti popíši v následující kapitole.
Zaklínání třetího dne je jako v den druhý, připomeň knížatům jejich sliby a jejich vazaly zapřísáhni, ať se ještě jednou zjeví v určené podobě, avšak jejich houfy budou nejisté a budou obklopovat osm vévodů. Jestliže požádáš Boha o sílu a bezpečí a anděla strážného o pomoc a radu, nezapomeň, jak tě tito poučili, neboť je to velmi důležité.
Jedenáctá kapitola
Požadavky, které smíš klást duchům jsou dvojího druhu.
První požadavek:
První den, kdy se čtyři hlavní knížata zjeví, musíš předat příkazy andělů: vysvětli jim, skrze kterou sílu, moc a vlivy na ně kladeš své požadavky, že je to skrze moc Boha, který je ponížil a podřídil je všem lidem.
Vysvětli také, že tvůj cíl není pouhá zvědavost ale úsilí o lepší živobytí tvé a tvých bližních. A zdůrazni, že v každém okamžiku, budeš-li je zaklínat, ať už skrze znaky či slova, na kterémkoliv místě a z jakéhokoli důvodu i za jakýmkoliv účelem, musí se ti ihned a bez otálení zjevit a být poslušni tvých příkazů. A nemohou-li se zjevit bez vlastní viny, musí místo sebe vyslat ducha stejných schopností a moci na toto místo. To vše musí slíbit a odpřísáhnout při Bohu všemohoucím a při nejtěžších trestech andělů, které jim mohou být uloženy.
Oni ti pak slíbí poslušnost a věrnost a čtyři knížata ti pojmenují osm vévodů, kteří ti budou sloužit a všichni se následujícího rána na tvé zavolání zjeví. Pro větší přesvědčivost jdi od oltáře ke dveřím balkónu a drž pravou ruku v předu (buď však opatrný a nevystupuj na balkón). Nech každého ducha, ať se dotkne hole a ať na ni přísahá.
Druhý požadavek:
Všem osmi vévodům tebou vyvolaným dej stejný požadavek jako knížatům a přikaž čtyřem následujícím - Oriens, Paimon, Ariton, Amaimon - aby ti každý určil domácího ducha, což ti musejí splnit. Budou ti sloužit a zaopatřovat tě skrze tvé vazaly a budou ti navždy podřízeni. Od těchto můžeš žádat další duchy, které chceš mít. Jelikož je mnoho různorodých duchů, pro každou věc, příležitost a vědění, musíš si vyvolit, kterého chceš. Polož tedy na balkón listinu s napsanými jmény vyvolených duchů pro knížata - jako návod. I od těchto duchů žádej přísahu, jako jsi ji dostal od nejvyšších. Další den se knížata před tebou zjeví společně se zvolenými duchy a duchy domácími. A tak před sebou uvidíš velkou armádu, všichni stejné podoby. A všichni budou přísahat věrnost a svůj slib pak musí dodržet. Pokaždé, zavoláš-li je jménem, musí se v určené podobě a na určeném místě objevit a přesně vyplnit, co jim přikážeš. Když všichni přísahali, polož do písku na balkón všechny symboly třetí knihy, které se vztahují ke jménu Astaroth a on je povinen na ně přísahat jménem svým a svých vazalů, že kdykoli vezmeš některý z nich do ruky nebo jinak jej použiješ, příslušný duch vyplní, co mu slovem, myšlenkou nebo symbolem přikážeš. Tak tedy učiň se symboly, které budou později ukázány. Po všech přísahách nechť se hlavní duch ve jménu všech dotkne hole.
Zvedni symboly z otevřených dveří a uschovej je, pak zavolej Magoth, po něm Asmodeus a na konec Beelzebuth a proveď s nimi to, co s Astaroth; je-li už na všechny symboly přísaháno, ulož je na obvyklé místo v kapli, tak jak je zvykem, aby byl jeden od druhého lehce k rozeznání podle způsobu, případu a účinku, pro něž byly vyhotoveny a kterému přináleží.
Potom, co je toto vyřízeno, musíš zavolat společně Astaroth a Beelzebuth s jejich vazaly a vysvětlit jim jejich symboly. Po jejich přísahách zavoláš stejným způsobem Asmodeus a Magoth a seznámíš je s jejich symboly.
Stejným způsobem se další čtyři vévodové (Oriens, Paimon, Ariton, Amaimon) se svými vazaly seznámí se svými symboly. Pak Amaimon společně s Ariton a dále jak v předcházejícím případě. Potom, co jsi všechny symboly uložil zpět na svá místa, žádej od každého ze čtyř vévodů domácího ducha a nech je opakovat jejich jména, ihned si je zapiš, v té stejné chvíli, kdy ti začne sloužit. Domácím duchům pak ukaž symboly 5. kapitoly třetí knihy a každý samostatně ať přísahá, že ti od té chvíle bude k dispozici šest hodin denně, udělá vše, co od něj budeš očekávat bez falše a lsti. Stejně tak, předáš-li ho jinému člověku, bude mu sloužit stejně jako tobě.
Toto proveď jistě u všech knížat a vévodů, ať jsou všechny symboly zapřísahány, jakož i u domácích duchů.
Dvanáctá kapitola
Týká se odchodů duchů v průběhu oněch tří dnů a stejně tak později. Není nutné provádět mnoho ceremonií pro odchod duchů, neboť oni sami jsou rádi, mohou-li odejít. Proto nepotřebuješ žádné propouštěcí formule. V průběhu oněch tří dnů, po skončení rozhovoru se čtyřmi knížaty a po nich s osmi vévody, když všichni odpřísáhnou poslušnost, řekni jim, že se mohou vrátit na svá obvyklá místa, ale že kdykoli je zavoláš, nechť se upamatují na své přísahy a ihned se ti zjeví. Domácí duchy propustíš stejnými slovy jako duchy ostatní. Domácím duchům ale řekni, aby v době své služby byli v tvojí blízkosti, podle tvého přání buď viděni, nebo neviděni, aby byli stále připravení ke službě během určených šesti hodin.
Ďábel ví velmi dobře, že nad tebou nemá pražádnou moc, jelikož své operace provádíš z milosti Boží a pod ochranou svatého anděla, a přesto se bude pokoušet tě od tvoji jistoty odvrátit. Tak, můj synu, měj se na pozoru a buď rozumný ve svém počínání se zlými duchy. Nikdy nepopřej sluchu jejich nabídkám a nespoléhej na jejich sliby, ať jsou jakéhokoli druhu. Pouze tak poznají, že je jejich snaha marná. Poslouchej pouze svého anděla strážného, všechnu svoji důvěru dej v Boha a neuděláš žádných škod.
Třináctá kapitola
Tak jsem ti vše popsal, jak můžeš duchy zkrotit, co od nich musíš vynutit a jak je opět propustíš, bez toho aby ti uškodili a jak se máš chovat při styku s nimi.
Jestli jsi během šesti měsíců splnil všechna nařízení, budeš nyní svým andělem strážným vyučován jasné a všeobecné moudrosti a nebude pro tebe žádné nejistoty jakéhokoli druhu.
Ve vztahu k duchům buď vždy pánem a ne sluhou. Při rozmluvě s nimi buď vždy přátelský a rozumný, neboť to nejsou žádní nedůležití lidé, ale vědí naopak více než všichni lidé dohromady.
Pokud jsi některému z duchů něco přikázal a on odmítne příkaz splnit, prověř, zvolil-li jsi dobře a má-li on potřebnou povahu a moc pro splnění úkolu dříve, než jej budeš nutit. Je-li to však pouhé odmlouvání, přivolej ducha jemu nadřízeného a upamatuj jej na přísahu, i na trest za její porušení.
Máš-li pevnou vůli, budou duchové okamžitě poslouchat. Jestliže stále ještě ne, zavolej svého anděla strážného. Tato výhružka duchy jistě vyděsí. Bude-li se během zaklínání některý z duchů chovat nezkrotně a nepřístojně, buď bez zloby a rozčílení, nečiň o tom žádnou poznámku. Ukaž jim svoji posvěcenou hůl, a bude-li i to neúspěšné, udeř jí 2-3 krát o oltář a ihned se zklidní.
A po propuštění duchů a jejich odchodu vezmi kadidelnici z oltáře a s parfémem uvnitř ji vynes na balkón a tam pořádně vykuř celý prostor, aby tam duchové nemohli škodit, přijdou-li lidé. Následující den vezmi všechen písek a pečlivě jej ulož - ne do jezera, ale do moře.
Chceš-li si zhodnotit další symboly, nechej písek na balkóně, jak popíšu v poslední kapitole.
Kapli udržuj pokud možno v této posvěcené podobě, i když oltář můžeš postavit někam do rohu je-li to pro tebe pohodlnější. Je tvojí svatyní.