Jdi na obsah Jdi na menu
 


Začínáme

Miroslav Švadlenka

Jistě snadno pochopíte, že mezi předvedením nějaké zábavné zajímavosti či kouzla ve společnosti a předvedením celého kouzelnického programu je velký rozdíl.

V prvém případě nám postačí stolní žert nebo mikromagický trik. Jeho vhodným podáním přispějete k příjemné změně a k dobrému pobavení společnosti. K takovému triku kromě nutných znalostí zpravidla potřebujete ještě nějakou vhodnou pomůcku (zápalky, mince, provázek, kostky, karty atd.). Takovou pomůcku máme mít tedy stále po ruce.

Těžší úkol nás čeká při tvoření celého programu. V tomto případě je už nutno mít na zřeteli určité zásady. O těch se podrobně zmíníme později.

Důležitým činitelem je prostředí, ve kterém budeme pracovat (kouzelní u stolu, v menší společnosti, na jevišti, na parketu apod.). Řada triků vyžaduje patřičnou vzdálenost od diváků. V obavách, že by se divák mohl postřehnout něco, co vidět nemá, nesmí dojít k tomu, že divák pak vůbec nevidí, co kouzelník dělá. Právě tak je důležitá i správná rychlost pohybů; ta se v nesprávných představách často zaměňuje se zručností (při rychlých, ukvapených pohybech divák nestačí sledovat to, co vidět má).

K dobrému předvedení kouzla je v prvé řadě zapotřebí jeho technické zvládnutí a pak plynulé, jisté a přirozené pohyby. Toho docílíme soustavným cvičením. Dalším požadavkem je herecký projev a pohyb (zejména na scéně), vhodná mimika, slušné vystupování, oblečení, vhodný slovní či hudební doprovod atd. Vaše vystoupení musí být zábavné a poutavé. Nesmíme dopustit, aby z jakýchkoliv příčin byla pozornost diváka rozptýlena.

Kouzelnictví i předvádění drobných triků rozšíří také naše polytechnické znalosti a znalosti z oboru matematiky, fyziky, chemie, biologie i elektrotechniky. Při přípravě pomůcek i při samotném kouzlení můžeme uplatnit i své dovednosti v řemeslnické práci i v práci výtvarnické, jako je kreslení, malování, modelování apod. Některá kouzla nebo triky kladou velké požadavky na dobrou paměť.

Nežli cokoli z kouzel i maličkostí ukážete divákům, vše důkladně promyslete. Po předvedení se pak zamyslete nad klady i nedostatky svého vystoupení a co bude třeba, upravte a zlepšete.

Když promyslíme a vyzkoušíme způsob předvedení, musíme další péči věnovat technickému zvládnutí každého kouzla. To znamená nacvičit a naučit se potřebné pohyby, hmaty, hlavně rukama a prsty, naučit se dodržovat sled jednotlivých úkonů a v nich nabýt dokonalé zručnosti. Tak získáte potřebnou jistotu v předvádění a zároveň se naučíte svědomitosti, kterou při dalším růstu budete velmi potřebovat.

Drobné kouzelnické hříčky a později složitější triky nás vycvičí nejen ve zručnosti, postřehu a duchapřítomnosti, ale naučí nás i jednat s lidmi, navázat dobrý kontakt s divákem. Naučíme se chápat myšlení diváka, předpokládat a vycítit jeho reakci na naši práci. Pro toto "učení" velmi dobře poslouží mnoho kouzelnických drobností, žertů, sázek, hádanek, hlavolamů apod. Některé drobnosti najdete na tomto webu a mnoho dalších si postupně sami nashromáždíte. Tyto drobnosti můžeme použít při různých příležitostech a kouzelník jich má mít vždy dostatek v zásobě. Až se vaši přátelé dozví o tomto vašem pěkném koníčku, neujdete jistě často jejich naléhání o nějaký příspěvek k zábavě.

Kouzelnické drobnosti mají v sobě jistý důvtip, tajemství i kouzelnický motiv, ale při předvedení zpravidla bývají prozrazena a vyznění tedy jako žert, hádanka, hlavolam apod. Divák se může tedy mnoho těchto drobností sám při předvádění naučit. U pravého kouzla však ono "jak se to dělá?" musí zůstat tajemstvím. Tato tajemství také nikdy neprozrazujeme!

V této souvislosti ještě důležitou připomínku: měli bychom se řídit zásadou, že žádné kouzlo nepředvádíme dvakrát po sobě. I když toto pravidlo, jako každé jiné, má své výjimky, nemá nás úspěch v předvedení některého triku svést k jeho opakování.

Je také samozřejmé, že kouzelník musí mít čisté pomůcky a ruce, zvláště pracuje-li přímo s diváky.

Po tomto nezbytném úvodu už můžete přistoupit k vlastnímu popisu různých hříček, triků a kouzel.